středa 8. dubna 2009

Kubaštovy poklady

... aneb chlouba úspěšným lovem

Mé koníčky bý
vají často časově omezené. Umím se se svými hobby rozloučit stejně tak rychle, jako jim přijít na chuť. Kdysi jsem sbírala známky. Starala se o "žížalí farmu", každé ráno v šest hodin si šla zaběhat, kradla v hospodách pivní podtácky...

Však je jeden koníček, který mi vydržel. A troufám si říct, že vydrží navždy. Lovit v knihkupectvích a antikvariátech. Neznám hezčího pocitu
(no dobře, něco se tomu možná vyrovná), než stát před regálem plným knižních skvostů a prohlížet si jeden za druhým. Pozorovat (nebo jinými smysly zjišťovat) individualitu knihy je stejně tak krásné - a mnohdy krásnější - jako vnímat individualitu člověka. Písmo, barvu stránek, přebal, vůni, ilustrace...

A čím víc přibývají moje léta, tím víc tíhnu ke vzpomínkám. A tak se v
poslední době mým cílem stávají především pulty s dětskou literaturou.

Je až neuvěřitelné, kolik knih se mi jako malému děvčeti muselo dostat do ruky. Téměř každý den mě totiž překvapí knížka, díky níž mi srdce zaplesá, jež mi přinese spoustu dalších vzpomínek a emocí.

A nedávno padl můj zr
ak na zvláštní leporela, která mají někde v dávných vzpomínkách nezanedbatelné místo. Leporela Vojtěcha Kubašty.

Tenkrát, když jsem se jako dítě rozplývala nad interaktivitou pohádkových knížek rozložitelných do trojrozměrné podoby, mě nenapadlo ptát se: kdo má tohle na svědomí? Však dnes si kladu jiné otázky a o ilustrátorovi Kubaštovi jsem musela vědět víc.

Vojtěcha Kubaštu a jeho prostorové papírové vystřihovánky, pohádkové knížky nebo třeba jen obrázky a trojrozměrné betlémy si neužily všechny generace. Komunistický režim zařídil, aby se jeho díla vydávala v západní cizině a nám tak přinášela devizi.

V naší domácnosti přesto měly knihy s Kubaštovými ilustracemi své místo a zpříjemňovaly mi dny.

Ale jak už se tak někdy stává, rodinný poklad zmizel neznámo kam, a tak jsem v poslední době Kubaštu zatím pouze okukovala v antikvariátech. (A podivovala se vysokým cenám okolo pětiset a více korun, ačkoliv údaj na přebalu hlásal Cena Kčs 10,-).

Ale jak už jsem zmínila v úvodu, "lovit" je mým koníčkem. A tak se mi podařilo ulovit dětskou knihu Malý domeček - plný koleček. Knihu říkanek od Marie Šindelářové - Voříškové, kterou doplňují krásné ilustrace Vojtěcha Kubašty. Knížka má na
první stránce kulatý výřez, za nímž se skýtají hodiny s opravdovými čísly a opravdovými ručičkami, jimiž můžeme točit, jak je libo. A tak každá další strana přináší novou říkanku, nový příběh a nové hodiny! A samozřejmě je na každé straně jiný čas. Protože na jedné přichází žák pozdě do vyučovací hodiny, na druhé skotačí děti v odpoledni na hřišti a na další malí sourozenci tvrdě spí...

Nevěřili byste, jak dlouho jsem vydržela točit hodinovými ručičkami a prohlížet si Kubaštovy obrázky.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Jsem moc ráda, že nejsem sama, kdo má podobnou "úchylku", i já se stále častěji vracím ke knihám svého dětství a zejména ke knihám s Kubaštovými ilustracemi. Zdenka