"Kam na oběd?" Otázka, jež zní denně naší kanceláří.Stereotypní čína je sice jistotou, ale někdy je nutné vybočit ze stejných vod. A ačkoliv je Smíchov přeplněn pohostinskými zařízeními k prasknutí (nebo spíš protože je Smíchov přeplněn pohostinskými zařízeními k prasknutí), je někdy nad lidské síly si vybrat. A to ani nemluvím o tom se dohodnout.
Jídla, na kterých plave přepálený tuk, zakouřené prostředí, rušno, přemrštěné ceny... Jeden už ani neví, co mu vadí víc (tedy krom našeho kolegy flegmatika Milana, kterému nikdy nevadí nic :o)).
"A co Kampa?" Plácl kdosi do bezmocného ticha.
Kampa! Jasná volba.
Fast food nám zajistil "zdravé" saláty s sebou a procházkou jsme se vydali k řece Vltavě, kde na nás čekal falešný pražský ostrůvek zalitý sluncem a pozitivní energií.
Zuli jsme si boty a vyhoupli se na zídku nad řekou. Turisté se na nás usmívali, cestující na lodích na nás mávali a kačenky se honily za kousky pečiva, které se nám drobilo do Vltavy.
Obědvali jsme v luxusním prostředí bronzových soch Babies Davida Černého a přerostlých tučňáků z PVC, kteří jsou součástí výstavy Re-Evolution italské skupiny The Cracking Art Group.
Po cestě zpátky jsme nakoupili kila jahod a zaplácali si jimi břicha na celé dlouhé pracovní odpoledne.
A proč to všechno mám potřebu uveřejnit svému malému houfu čtenářů?
Protože to byl jeden z nejlepších nápadů, co se našemu týmu v poslední době urodil v hlavě.
P.S. A protože jsme se rozhodli, že všichni pozdravíme Haničku a Míšu na druhé straně světa! (Kachňásci, zdravíme a posíláme jahodovou pusu! :o)
Příspěvky
2 komentáře:
Babies mám moc rád :) pokaždé, když mám cestu přes Karlův most, tak se na ně zaběhnu podívat :)
Pusinek není nikdy dost. Ta jahodová sem letěla přes celý oceán a už by to skoro bylo na další.
Tady už nám rozkvétají narcisové... Pomalu to vypadá na jaro.
Dejte si na nás nějaký ten ovocny fresh :-*
Okomentovat