Kolem 20. 4. jsem po dlouhé době zkontrolovala statistiky návštěvnosti mého blogu. Tedy v překladu: otevřela jsem si Google Analytics, abych se jako většinou potěšila pohledem na stoupající křivku návštěvnosti. A co se nestalo!
Křivka nestoupala, ale klesla, a to velmi strmě. Totiž na nulu.
Celé tři dny nikdo nenavštívil můj blog? Celé tři dny se ani jeden uživatel internetu nezajímal o moje slovní výlevy?
"Přeci píšeš blog proto, že tě to baví. Taky proto, že bez psaní nemůžeš být a tvůj oficiální prostor k publikacím (Subjektivník.cz) má nyní dovolenou. Vlastně ti vůbec nejde o to, zda se někdo tvé myšlenky zajímá nebo ne..."
Ehm, ehm! Všichni dobře víme, že lžu.
A můj pocit důležitosti se den ode dne sesypával jako domeček z karet.
"Možná chyba Google Analytics!" přesvědčovala jsem se po týdnu. A tak jsem zaktualizovala HTML šablonu a druhý den byla v práci brzy ráno, abych se přesvědčila. Zrada. Návštěvnost za poslední týden (včetně včerejšího dne): 0!
Náhle jsem si v těch pražských davech připadala naprosto anonymní. A jaksi se mi to nelíbilo. Měla jsem dvě možnosti: nad svou nedůležitostí brečet nebo s ní něco udělat. Rozhodla jsem se pro pohodlnější a zbabělejší cestu. Že víte, která to je? :o)
A po dvou týdnech jsem zjistila, že to byl opravdu výpadek Google Analytics.
A jaké z toho plyne ponaučení?
Pojďme si společně zodpovědět otázku: "Co kdyby to výpadkem nebylo? Čeho bych docílila sebelítostí?"
Vzhledem k tomu, že nepodceňuji své čtenáře, nechávám odpověď zcela na vás...
Křivka nestoupala, ale klesla, a to velmi strmě. Totiž na nulu.
Celé tři dny nikdo nenavštívil můj blog? Celé tři dny se ani jeden uživatel internetu nezajímal o moje slovní výlevy?
"Přeci píšeš blog proto, že tě to baví. Taky proto, že bez psaní nemůžeš být a tvůj oficiální prostor k publikacím (Subjektivník.cz) má nyní dovolenou. Vlastně ti vůbec nejde o to, zda se někdo tvé myšlenky zajímá nebo ne..."
Ehm, ehm! Všichni dobře víme, že lžu.
A můj pocit důležitosti se den ode dne sesypával jako domeček z karet.
"Možná chyba Google Analytics!" přesvědčovala jsem se po týdnu. A tak jsem zaktualizovala HTML šablonu a druhý den byla v práci brzy ráno, abych se přesvědčila. Zrada. Návštěvnost za poslední týden (včetně včerejšího dne): 0!
Náhle jsem si v těch pražských davech připadala naprosto anonymní. A jaksi se mi to nelíbilo. Měla jsem dvě možnosti: nad svou nedůležitostí brečet nebo s ní něco udělat. Rozhodla jsem se pro pohodlnější a zbabělejší cestu. Že víte, která to je? :o)
A po dvou týdnech jsem zjistila, že to byl opravdu výpadek Google Analytics.
A jaké z toho plyne ponaučení?
Pojďme si společně zodpovědět otázku: "Co kdyby to výpadkem nebylo? Čeho bych docílila sebelítostí?"
Vzhledem k tomu, že nepodceňuji své čtenáře, nechávám odpověď zcela na vás...