středa 4. února 2009

Tak trochu jiný nákup

Nebylo mi ještě ani "náct", když jsem po nedělích pomáhala rodičům za pultem a přispěla jsem tak ke krmení hladových krků spoluobyvatel naší malebné vesničky. Obchod se smíšeným zbožím, bistrobar, hračkářství... Prostory, v nichž jsem vyrůstala. A jakožto správňácká holka z obchodnické rodiny jsem stávající maloobchodníky oproti masovým obchodním centrům vždy podporovala. Avšak bohužel jen slovně.

Správňácká holka z obchodnické rodiny se paradoxně stává workoholikem, který nakupuje v 90 % právě v obchodních domech. Proč? Z pohodlnosti. Otevírací doba obchodních center mi umožňuje zvednout se z kancelářské židle až odbijí večerní hodiny, navíc fakt, že je v obchodním centru vše "pod jednou střechou" mi dává možnost prakticky oběhnout všechno naráz a od rohlíku ke spodnímu prádlu je to jako bys kamenem dohodil.

A tak jsem se stala pravidelnou zákaznicí Neoluxoru a podobných knihkupectví, kde se to hemží potencionálními čtenáři jako v mraveništi, kde se s jinými nakupující peru o produkty, ale také o místo ve frontě, kde se zdráhám říci prodavačce o radu, protože často nemá možnost, ale hlavně ani chuť mi pomoci.

Dnes večer mě však okolnosti zavedly do ulice Štěpánské (u Václavského náměstí), konkrétně do knihkupectví Seidl. Šla jsem si pro poezii konkrétního autora, která je k dostání pouze na zmíněném místě. Můj plán byl stihnout knihkupectví najít do zavíračky, "vlítnout" tam, zeptat se na onu poezii a utíkat domů do postele. Ale to jsem ještě nevěděla, jaký kouzelný zážitek mě čeká.

Příjemně překvapená jsem byla už výlohou plnou zajímavých knih různých žánrů. A dost dobře jsem si dokázala představit, že kdyby ono knihkupectví stálo na cestě, kterou chodím do práce, každé ráno (i každý večer) bych se zvídavě "začetla" do výlohy a jen máloco by mne dokázalo odtrhnout. A pak jsem vešla dovnitř. Jako bych se vrátila o pár let zpátky.

Voňavé knihkupectví na mě dýchlo svou atmosférou, až se mi skoro zamotala hlava... a já si uvědomila, že v posledních pár letech jsem opravdu navštěvovala pouze známé řetězce knihkupectví. A na tyhle menší, leč neméně významné, jsem zcela zapomněla.

Knihkupectví Seidl je přeplněno knihovnami a pultíky. A nabídka knížek je tak veliká, že jsem nevěděla, kam se dívat dřív, v kterém skvostu listovat jako první. Pan prodavač a paní prodavačka se nejen mile usmívají a jsem si jistá, že umí svému zákazníkovi dobře poradit, ale hlavně: svou práci buď mají tolik rádi, že to z nich srší už na dálku a nebo jsou tolik dobrými herci, že je nemáte šanci prokouknout. Kouzlu okamžiku přispěl i starší typ pokladny a světe div se... knihy, které jsem si vybrala, mi byly pár ladnými pohyby a v několika vteřinách krásně zabaleny do papíru s logem knihkupectví. A tak jsem si domů pyšně nesla balíček knih, ze kterých jsem měla tentokrát ještě větší radost než obvykle.

Skoro bych zapomněla zmínit, že v knihkupectví jsem byla sama. Měla jsem tak absolutní prostor (ať už ke zvídavému kroužení mezi regály nebo k listování...).

Možná někteří pořád čekáte na ten úžasný okamžik, který přijde, ale pointa je už za námi. Pro někoho obyčejný nákup knihy se pro mne stal nádhernou chvílí, kterou si velmi ráda v brzké době zopakuji.

(Děkuji, milá Karlo...)

2 komentáře:

Martin P. řekl(a)...

A když se pak otočíš, můžeš s náručí plnou knih jít Štěpánskou ulicí směrem od Václaváku až na křižovatku s Ječnou ulicí. Pro nepražáky, Ječná je ta ulice, co v ní jezdí tramvaje mezi Karlovým náměstím a náměstím I. P. Pavlova.

Na téhle křižovatce Ječná/Štěpánská se nachází velmi nenápadná, ale hodně dobře zásobená samoobsluha. Pokud mám být konkrétní, najdeš tam snad všechny druhy čokolád, které znáš, a některé, které ani neznáš.

Ano, vím, že oproti nákupu v tom výše zmíněném knihkupectví je samoobsluha poněkud přízemním až obyčejným obchodem, ale nemůžeš být živa jen z knih, vody a slunečního světla. :)

A navíc, už jsi někdy ochutnala lentilky Milka Milkinis? Nebo Milka Tiramisu? Nebo snad obří Milka Triolade čokoládu? Milka pralinky? Obří dárkové balení mini Milka čokoládiček? Všechny speciální edice Studentské pečeti? To vše se tam dá sehnat. O Vánocích tam dokonce prodávali pětikilovou plechovku Nutely - tzv. rodinné balení pro rodiny nebo jedince holdující obžerství. :) Prostě každý si tam přijde na své.

Takže až zas budeš ve Štěpánské, víš co máš dělat. (Ano, navštívit knihkupectví. Ale nezapomeň ani na tu čokoládu...)

Gabra řekl(a)...

Martine, onu zásobenou prodejnu jsem navštívila a musím poděkovat za radu, která je natolik dobrá, že se ani zlatem odměnit nedá (to říkali v pohádce). A přidávám jednu krátkou: "Znám jednu pravdu věčnou. Když jdu žitnou, nejdu Ječnou."