V jednom z předešlých článků jsem se zmiňovala o vynikajícím průvodci do Paříže, který sestává z tipů zpravodaje Českého rozhlasu a milovníka dobrých věcí Jana Šmída. Pokud se v průvodci budete zajímat o kapitolu "Kde se najíst", dozvíte se také o existenci ulice GRÉGOIRE DE TOUR, o níž Honza Šmíd říká: "Nevybírám konkrétní restauraci, ale celou ulici. Musíte se tu zastavit. Přímo v srdci St-Germain-des-Prés totiž najdete místo, kde se spolehlivě naobědváte či navečeříte za velmi příjemné ceny."
Pravda je, že Rue Grégoire de Tours minete jen těžko, pokud se budete procházet v centru Paříže, což se většinou na poznávacím výletě předpokládá. Ani my jsme se ulici nevyhnuli, právě naopak. A navzdory tipu Honzy Šmída, nám přineslo zmiňované místo různé, ba přímo kontrastní zážitky. Tak tedy - kam v Grégoire de Tours zajít a čemu se raději vyhnout?
Creperie
Díky článku Michala Sängera o palačinkárně v Rue Grégoire de Tours, měli jsme jasný cíl. Creperii (v českém znění palačinkárnu) A la Bonne Crepe, která podle Michala Sängera boduje nejen výbornou atmoférou, ale hlavně vynikajícími (rovnou před vámi připravovanými) palačinkami. Štěstí nám však při první návštěvě nepřálo a creperie A la Bonne Crepe měla zatažené rolety. A tak, s chutí na palačinku, jsme se vydali jen o pár metrů dál. Do palačinkárny s výrazným dřevěným žlutým obložením, která poutá svými velkými nápisy CREPERIE; SALADES. (Jaká škoda, že jsme si Michalův článek nepřečetli až do konce a ušlo nám tak nenápadné varování.)
Objednali jsme si každý slanou palačinku (galettes), jednu se slaninou, bramborem a kysanou smetanou, druhou se šunkou, sýrem a vejcem. Ačkoliv jsme seděli v příjemném prostředí a personál byl vlídný, zjistili jsme nemilou skutečnost. Kuchař měl palačinky již připravené dopředu, což se také projevilo na jejich chuti. Ohřívané palačinky mi připomínaly chuť pár dní starého chleba. Byly tužší a vcelku zbytečně doplněné o listy hlávkového salátu.
Nešlo však o nějaký způsob "jak natáhnout turisty", nehledejte v popisu palačinek nic nepoctivého. V creperii jsme byli právě v obědovém čase a také personál dostal hlad. Faktem je, že personál jedl z těch samých surovin a stejně připravované pokrmy, jako byly ty naše.
Co se celkového dojmu týče, zmiňované palačinkárně bych udělila průměrný počet hvězdiček. Za příjemnou cenu se rychle najíte v hezkém a vstřícném prostředí. Přičemž zdejší kulinářské umění vám neslíbuje žádný zázrak, zároveň však nebudete nepříjemně překvapení.
Creperie A la Bonne Crepe
Pokud bych ale měla vybírat mezi crepérií právě zmíněnou a tou nacházející se jen o pár metrů dál, ve stejné ulici, pak je mé doporučení jasné. Hledejte modré dřevěné obložení a creperii s názvem A la Bonne Crepe.
Restaurace, která je vyzdobená různými plakáty a suvenýry z Bretaně a Normandie, dýchá výjimečnou atmosférou. Proč Bretaň?
Slané palačinky, tzv. galettes, jsou totiž pilířem bretaňské gastronomie. Vyrábí se z pohankové mouky a jsou dochucovány různými slanými pokrmy. Ať už je to brambor, šunka, klobása, vejce, sýry... Palačinky sladké (u nás prozatím známější) nazýváme crepes. K jejich výrobě se používá mouka bílá a k dochucení sladké varianty pokrmů. Džem, med, čokoládové pomazánky, ovoce...
V A la Bonne Crepe vám udělají palačinku dle chuti, a to přímo před očima. Pult, na kterém se palačinky na speciálních plotýnkách připravují, je vám stále na očích a výrobu vámi objednané palačinky tak máte pod kontrolou. Čerstvost zaručena! A na rozdíl od předešle zmíněné palačinkárny je také chuť crepes i gellates mnohem jemnější, čerstvější a lepší. Ostatně, porovnejte chuť jakéhokoliv jídla čerstvě připravovaného a ohřívaného. Myslím, že rozdíl je nediskutovatelný.
Atmosféru skvěle doplnil i nápoj Cidre - tradiční perlivý nápoj z Normandie, který se vyrábí kvašením různých odrůd jablek, popřípadě i hrušek. V nabídce A la Bonne Crepe byl jak jablečný, tak hruškový Cidre, v provedení sladkém (cidre doux) i suchém (brut). Za zmínku stojí především to, že Cidre zde podávaný byl nepasterizovaný.
Jedním z našich největších zážitků z A la Bonne Crepe byl jednoznačně kuchař a majitel creperie v jedné osobě. Svérázný chlapík, co tenké palačinky tvořil rukou zkušeného a dozdoboval je vybranými surovinami v podobě různých obrazců. Mně byla přidělena palačinka s čokoládou ve tvaru srdce, spolusedící dostal sladkou palačinku ozdobenou hlavou MickeyMouse. Kuchař dokázal nadchnout celé osazenstvo, až jsem kolikrát měla pocit, že si celá restaurace povídá společně, a bylo jedno, že hosté byli různých generací či národností. Všichni hosté creperie - včetně majitele - žertovali a navzájem se popichovali, díky čemuž vznikla atmosféra téměř jako z filmu Mon oncle (atmosféra staré čtvrti), zkrátka milá, veselá, takřka rodinná.
A když už jsme u rodiny, palačinkárna A la Bonne Crepe původně rodinným podnikem byla. Otevřely si ji sourozenci Marie, Francine a Joseph - původem z Bretaně, a to už v roce 1942. Již zmiňovaný majitel restaurace (který zakoupil creperii asi před 15 lety) nám s nadšením ukazoval staré černobílé fotografie a stávající plotny či hořáky, to vše původní a zachovalé.
Právě v době, kdy jsme creperii denně a s neutuchajícím zapálením pro věc navštěvovali, zaučoval šéfkuchař a majitel o generaci mladšího kuchaře a zároveň, jak jsme byli obeznámeni, nového majitele podniku. Dle nadšení, které jsme na mladíkovi pozorovali, si ale dovoluji odhadovat, že A la Bonne Crepe svou atmosféru nepozbyde. Byla by to obrovská škoda...
V ulici Rue Gregoire de Tours jsme v průběhu naší dovolené stihli navštívit ještě další podnik. Bohužel si nepamatuji jeho název, restaurace je však první, na kterou narazíte, když do ulice vstoupíte z hlavního bulváru Saint-Germain (malá restaurace po levé straně). Dostali jsme obrovský hlad, bohužel už bylo ale před "odpolední zavíračkou". Ve zdejší restauraci nás však ještě přijali.
Arogantní Francouz, který nás obsluhoval, nám připravil tu nejdražší vodu, kterou na nápojovém lístku měli (i když jsme řekli, že stačí obyčejná bez bublinek). U vedlejšího stolu seděl dojídající francouzský pár, který dostal obyčejnou vodu v karafě.
Po celou dobu našeho oběda stál číšník téměř nad námi, jednu ruku v bok a podle jeho gest a mimiky soudě, stěžoval si kuchaři na pozdě příchozí hosty. Jídlo bylo velmi průměrné a atmosféra nepříjemná.
Ponaučení pro příště? Nevstupujte do restaurací před zavíračkou. Je třeba si včas uvědomit, že v Paříži je spousta restaurací otevřená od 12:00 do 14:00 a poté až od 18:00 hodin.
Nešlo však o nějaký způsob "jak natáhnout turisty", nehledejte v popisu palačinek nic nepoctivého. V creperii jsme byli právě v obědovém čase a také personál dostal hlad. Faktem je, že personál jedl z těch samých surovin a stejně připravované pokrmy, jako byly ty naše.
Co se celkového dojmu týče, zmiňované palačinkárně bych udělila průměrný počet hvězdiček. Za příjemnou cenu se rychle najíte v hezkém a vstřícném prostředí. Přičemž zdejší kulinářské umění vám neslíbuje žádný zázrak, zároveň však nebudete nepříjemně překvapení.
Creperie A la Bonne Crepe
Pokud bych ale měla vybírat mezi crepérií právě zmíněnou a tou nacházející se jen o pár metrů dál, ve stejné ulici, pak je mé doporučení jasné. Hledejte modré dřevěné obložení a creperii s názvem A la Bonne Crepe.
Restaurace, která je vyzdobená různými plakáty a suvenýry z Bretaně a Normandie, dýchá výjimečnou atmosférou. Proč Bretaň?
Slané palačinky, tzv. galettes, jsou totiž pilířem bretaňské gastronomie. Vyrábí se z pohankové mouky a jsou dochucovány různými slanými pokrmy. Ať už je to brambor, šunka, klobása, vejce, sýry... Palačinky sladké (u nás prozatím známější) nazýváme crepes. K jejich výrobě se používá mouka bílá a k dochucení sladké varianty pokrmů. Džem, med, čokoládové pomazánky, ovoce...
V A la Bonne Crepe vám udělají palačinku dle chuti, a to přímo před očima. Pult, na kterém se palačinky na speciálních plotýnkách připravují, je vám stále na očích a výrobu vámi objednané palačinky tak máte pod kontrolou. Čerstvost zaručena! A na rozdíl od předešle zmíněné palačinkárny je také chuť crepes i gellates mnohem jemnější, čerstvější a lepší. Ostatně, porovnejte chuť jakéhokoliv jídla čerstvě připravovaného a ohřívaného. Myslím, že rozdíl je nediskutovatelný.
Atmosféru skvěle doplnil i nápoj Cidre - tradiční perlivý nápoj z Normandie, který se vyrábí kvašením různých odrůd jablek, popřípadě i hrušek. V nabídce A la Bonne Crepe byl jak jablečný, tak hruškový Cidre, v provedení sladkém (cidre doux) i suchém (brut). Za zmínku stojí především to, že Cidre zde podávaný byl nepasterizovaný.
Jedním z našich největších zážitků z A la Bonne Crepe byl jednoznačně kuchař a majitel creperie v jedné osobě. Svérázný chlapík, co tenké palačinky tvořil rukou zkušeného a dozdoboval je vybranými surovinami v podobě různých obrazců. Mně byla přidělena palačinka s čokoládou ve tvaru srdce, spolusedící dostal sladkou palačinku ozdobenou hlavou MickeyMouse. Kuchař dokázal nadchnout celé osazenstvo, až jsem kolikrát měla pocit, že si celá restaurace povídá společně, a bylo jedno, že hosté byli různých generací či národností. Všichni hosté creperie - včetně majitele - žertovali a navzájem se popichovali, díky čemuž vznikla atmosféra téměř jako z filmu Mon oncle (atmosféra staré čtvrti), zkrátka milá, veselá, takřka rodinná.
A když už jsme u rodiny, palačinkárna A la Bonne Crepe původně rodinným podnikem byla. Otevřely si ji sourozenci Marie, Francine a Joseph - původem z Bretaně, a to už v roce 1942. Již zmiňovaný majitel restaurace (který zakoupil creperii asi před 15 lety) nám s nadšením ukazoval staré černobílé fotografie a stávající plotny či hořáky, to vše původní a zachovalé.
Právě v době, kdy jsme creperii denně a s neutuchajícím zapálením pro věc navštěvovali, zaučoval šéfkuchař a majitel o generaci mladšího kuchaře a zároveň, jak jsme byli obeznámeni, nového majitele podniku. Dle nadšení, které jsme na mladíkovi pozorovali, si ale dovoluji odhadovat, že A la Bonne Crepe svou atmosféru nepozbyde. Byla by to obrovská škoda...
V ulici Rue Gregoire de Tours jsme v průběhu naší dovolené stihli navštívit ještě další podnik. Bohužel si nepamatuji jeho název, restaurace je však první, na kterou narazíte, když do ulice vstoupíte z hlavního bulváru Saint-Germain (malá restaurace po levé straně). Dostali jsme obrovský hlad, bohužel už bylo ale před "odpolední zavíračkou". Ve zdejší restauraci nás však ještě přijali.
Arogantní Francouz, který nás obsluhoval, nám připravil tu nejdražší vodu, kterou na nápojovém lístku měli (i když jsme řekli, že stačí obyčejná bez bublinek). U vedlejšího stolu seděl dojídající francouzský pár, který dostal obyčejnou vodu v karafě.
Po celou dobu našeho oběda stál číšník téměř nad námi, jednu ruku v bok a podle jeho gest a mimiky soudě, stěžoval si kuchaři na pozdě příchozí hosty. Jídlo bylo velmi průměrné a atmosféra nepříjemná.
Ponaučení pro příště? Nevstupujte do restaurací před zavíračkou. Je třeba si včas uvědomit, že v Paříži je spousta restaurací otevřená od 12:00 do 14:00 a poté až od 18:00 hodin.
A la Bonne Crepe; 11, rue Grégoire de Tours, Paris
Tel: 01 43 54 60 74; Metro: Odéon
Tel: 01 43 54 60 74; Metro: Odéon
4 komentáře:
Díky za stále inspirující zážitky, P.
Jsem rád, že se někomu moje info hodilo.
K tomu špatnému zážitku bych doplnil, že se ještě nevyplácí chodit do poloprázdného podniku, který má ještě k tomu na ulici naháněče turistů. Nám se to na té ulici nevyplatilo.
MichaL: Souhlasím, mnou zmiňovaná restaurace právě naháněče turistů měla taky.
Děkuji za krásné povídání a dobré rady:)))
Hezký den
Fleurette
Okomentovat